Jak vnímat svět jemnohmotných bytostí

Elementární bytosti přírody provázejí člověka na jeho cestě od nepaměti. Oživují přírodu a dávají ji vlastnosti, které má. Odtržením člověka od přírody se často trháme i od jejích tvořivých a vytvářejících sil. Důsledkem je ztráta radosti z obyčejných, byť na pohled hezkých věcí.

Naše vědomí se rozšíří, když přijmeme myšlenku existence duchovních bytostí jiných, než jsme my, které se vyskytují ve fyzické přírodě a které s námi slouží Bohu.

Jemněhmotné a hrubohmotné bytosti žily spolu na Zemi v harmonii a lásce po celé věky. Společně vytvářená rovnováha vedla k moudrosti a pochopení světa a vesmírných zákonů. Postupem lidé ve svých srdcích a myšlenkách zapomněli na jemněhmotné bytosti. Vzpomínky zůstaly jen v pohádkách a pověstech. Jako malé děti se dozvídáme o světě andělů, víl, elfů, cherubínů, draků a skřítků.

Jsme schopni vyrobit všechno, naše dílo však postrádá onu hloubku, která by nás v každém okamžiku spojovala s mírem Univerza i naší duše. Extrémní citový chlad naší výlučně rozumově plánované produkce, spojený s naprostým popřením existence elementární inteligence přírody způsobuje, že elementární bytosti už nemohou naši práci sledovat a tím ani oživovat. Co tímto způsobem vzniká, je v podstatě mrtvé a může se snadno obrátit proti člověku a přírodě.

My, lidé, jsme na omylu, když se domníváme, že hmotný svět, ve kterém žijeme a učíme se je samozřejmou daností , kterou lze bez omezení využívat a neomezeně měnit podle našich egocentrických přání. Aby mohlo k takové změně dojít, musí se činit mnoho nejrozličnějších elementárních bytostí a každou vteřinu se starat o to, aby náš svět dostával své dynamické tvary podle kosmických praobrazů. Jeho úkolem při tom je, aby uvnitř lidských obydlí spřádal kvalitu životního prostoru.

Když jsme smutní a máme nějaké trápení, můžeme požádat bytosti jemnohmotného světa o pomoc. Při kontaktu s těmito bytostmi není třeba fyzický kontakt. Pokud na ně s láskou myslíme, přijímáme jejich pomoc a jsme za ni vděční, zažívají i ony pocity uznání a naplnění.

Cítí se dobře i v našich domovech, kde vládne klidná a láskyplná atmosféra. Poletují kolem nás při mihotavém světle svíček, zapálených vonných tyčinkách, při meditacích. Víly milují radostný pohyb, zpěv a tanec a jsou všude tam, kde my lidé vyjadřujeme svoji tvořivost. V našich domovech můžou žít i skřítci.

Pokud nám však jejich blízkost způsobuje nepříjemné pocity, můžeme je požádat s láskou, aby odešli. Někdy nás prosí o pomoc. Ptejme se, co potřebují. Pokud ale není v našich silách a možnostech jim pomoci, můžeme je požádat, aby hledali pomoc jinde.

Jsou všude kolem nás, i když přírodním bytostem necitlivými zásahy do přírody ubíráme životní prostor. Zklidněme mysl a začneme vnímat doteky jemněhmotného světa. Nemusíme se bát, jestliže uvidíme něco zvláštního. Berme to jako dar rozšířeného a obohacujícího vnímání světa jemněhmotných bytostí. Dovolme jim vstoupit do našich srdcí a myslí a žít spolu opět ve vzájemné harmonii a lásce, tolik prospěšné Matce Zemi i celému Vesmíru. Naslouchejme srdcem a vnímejte tyto vibrace.

Když se na procházkách přírodou ztišíme, zklidníme své myšlenky, začínáme vnímat svět jemněhmotných přírodních bytostí. Pohladí nás vánek, uslyšíme radostné zurčení vody, ucítíme vůni země a rostlin. Ucítíme-li na tváři jemný dotek motýlích křídel, zavane k nám něžná vůně květin, pohladí nás hřejivé paprsky slunce - to všechno jsou doteky jemněhnotných bytostí. Sdělují nám, že jsou blízko a pořád s námi. Začínáme cítit srdcem svět jemněhmotných bytostí, obývajících s námi Zemi náš společný domov.

Rody elementálů doprovázejí člověka již od jeho zrodu, od těch dob, kdy lidé ještě bydleli v jeskyních. Vždyť i místnosti našich příbytků jsou vlastně takové umělé jeskyně. Pro elementární bytosti nebyl problém člověka následovat z jeskyní skalních do těch umělých, stavěných zpočátku také z kamene, pak již ze dřeva a cihel.

Ovšem v současnosti je tu problém. V přetechnizovaných obytných prostorách, v nichž nebylo použito žádných přírodních stavebnin panuje čistě mentální řád. Vznikají pusté, o veškerý život ochuzené oblasti, neskýtající pražádný prostor pro životní zkušenosti lidské duše. Je-li nějaký člověk přinucen žít v takovém prostředí, může jedině vědomým úsilím - například nasbíráním kamenů nebo kořenů - vytvořit atmosféru, ve které se elementární bytosti mohou opět usídlit. V případě přešlechtěné zahrádky by řešení spočívalo v tom, připustit v ní koutky divočiny. Ve vydlážděném městě je takzvaný plevel tím, co v sobě nese jistou naději.

My lidé jsme utvořeni tak, že máme navenek až do nejmenších detailů definovanou podobu, která však je jen z nepatrné části výrazem toho,co se v nás odehrává v podobě myšlenek a pocitů. Elementární bytosti naproti tomu jsou prosty jakékoli předem dané vnější podoby. Daná podoba, v níž je vnímáme, je buď obrazem představ o jejich podstatě uložené v archetypální vzpomínce. Ony samy jsou prosty jakéhokoliv tvaru, dokud na ně člověk domněle vnímané tvary omylem zpětně nepromítne.

 

Elementární bytosti- čtyři hlavní úrovně

Globálně je můžeme zařadit do čtyř základních kategorií, přičemž každá z nich je řízena velkým Mistrem přináležejícím jedné z tvořivých Hierarchií. Těmito čtyřmi kategoriemi (královstvími) jsou Země, jejíž elementály jsou Gnómové; Voda, jejíž elementály jsou Undiny; Vzduch, jehož elementálové jsou Sylfy a Oheň, jehož elementály jsou Salamandři. Každá z těchto čtyř velkých skupin se dále dělí na mnoho ras a národů, každý s vlastními charakteristikami.

 

- Gnómové (zemní elementálové)

Jejich vzhled a podoba jsou "zemní" povahy. Gnómové o výšce cca 100 cm mají mohutnou hruď a svalnaté paže, jsou velmi inteligentní a poměrně vzácní, druzí a početnější jsou gnómové prostší a hrubší povahy o výšce cca 80 - 50 cm, a nejpočetnější je skupina nejmenších "divokých" gnómů, měřících 30 cm a méně, někdy "velikosti palce". Mají různé tváře, často groteskní, velké nosy, odstávající uši a někdy i dlouhý krk, zvláštně utvářené ruce i bez prstů, nohy i jako drápy, tlapy, pařáty, kopyta, a nosí často dlouhý plnovous různé barvy včetně zrzavé. Mívají jasné, zářivé oči, ženští gnómové jsou gnomidy, jsou mnohem vzácnější, a menší o 10 - 15 cm, nikdy se neobjevují samy.

Jelikož je pro ně zem takovým prostředím, jako pro člověka vzduch, nenarážejí ani v nejtvrdších skalách na větší odpor než my při poryvech větru. Jsou obecně menší, ale mohou se zvětšovat. Zejména trpaslíci jsou dobrotiví, nebo krutí jako děti, postrádají jakékoli etické uvědomění, a nelze o nich tedy říci, že jsou špatní či dobří. Jsou od přírody šprýmaři a rádi si dělají legraci z těch, kteří je marně hledají, ale jsou poslušnými služebníky opravdových mágů.

Žijí v hlubokých lesích, ve skalách, v jeskyních a propastech, mají rádi velké balvany, a břehy jezírek, někteří se zdržují v opuštěných staveních a sklepech starých domů, také je lákají místa, kde byla prolita krev. Vyhýbají se prudkému slunečnímu světlu.

Neumějí létat. Stárnou stejně jako lidé. Do této kategorie spadají různé typy bytostí, z nichž každá má svůj stupeň vědomí. Udržují fyzickou strukturu Země a pracují s ní. Pomáhají v našem světě a v našem životě vytvářet barvy. Pomáhají nám napojit se na energie země a pochopit, jak tyto skryté síly využívat.

Lidem pomáhají udržovat fyzické tělo - jeho složení,asimilaci minerálů apod. Bez nich bychom v materiálním světě nemohli fungovat. Obvykle je určen jeden zemní elementál, aby nám pomáhal udržovat naše fyzické tělo. Svou prací pro lidi a stykem s nimi mohou získat duši a vyvíjet se. Jsou ovlivňováni naší činností. Když zle zacházíme se svým tělem, ubližujeme i elementálovi, který je nám přidělen.

Gnómové jsou zapotřebí, aby vytvářeli rostliny, květiny a stromy- dávají jim barvy. Vytvářejí minerály a krystaly a udržují Zemi, abychom měli místo, kde růst a vyvíjet se. Střeží poklady Země a pomáhají lidem je nacházet. Může to být ukrytý poklad, energie krystalu nebo kamene anebo naše vnitřní bohatství.

Pomáhají nám, abychom byli racionální a stáli oběma nohama na zemi, takže je prospěšné s nimi pravidelně komunikovat - zvlášť když se nám zdá, že se stáváme poněkud roztěkanými.

S lidmi pracují prostřednictvím přírody. Každému kameni dodávají vlastní osobnost - jeho vlastní energii. Dělají tak s každou součástí přírody. V každém stromě, kameni a květině je něco, od čeho se můžeme učit. Jsou to bytosti řemeslné dovednosti.

 

- Undiny (vodní elementálové)

Bytosti spojené s vodním živlem. Lze je nalézt ve veškeré vodě na Zemi - v dešti, řekách, oceánech atd. Stejně jako gnómové jsou smrtelné, ale žijí déle.

Undiny vděčí za své jméno latinskému slovu unda - vlna. Obývají řeky, zvláště v místech, kde tečou mezi skalami a vytvářejí hlučné vodopády a peřeje. Mořské undiny obývají kryté pláže, kde jsou prohlubně. Horní část těla má podobu ženy, od pasu dolů mají neurčitý tvar, nebo jsou zahaleny do stále vlhkého lněného plátna. Mají velmi dlouhé vlasy, velmi rychle plavou a zaměňují se často s nereidkami. Tradičně jsou zobrazovány, jak si češou své dlouhé vlasy, mají velmi ženské tvary a všeobecně působí dojmem křehkosti a slabosti ve srovnání s bujnou a pyšnou silou nereidek.

Undiny udržují lidské astrální tělo a stimulují cítění, což je spojeno se zvýšenou senzibilitou a citlivostí. Vládnou energiemi tvoření, narození a intuice.
Každý z nás má přidělenou jednu undinu, a ta mu pomáhá s funkcí tělesných tekutin - krve, lymfatických tekutin atd. Když špatně zacházíme se svým tělem, zacházíme špatně i s nimi a jim nezbývá než to snášet. Jejich růst je závislý na lidech. Jak se vyvíjíme my, vyvíjejí se i ony.

Nemoci krve je kontaminují a mnoho nemocí, které napadají tělní tekutiny, poutají undiny ke karmě a následkům choroby, ať už chtějí či nikoli. Voda je studnicí života a undiny jsou nutné k tomu, abychom tuto studnici nalezli uvnitř sebe. Jsou nezbytné pro dar vcítění se, léčení a očišťování.

Mají zpravidla ženskou podobu, i když existují i mořští muži. Pomáhají lidem objevovat vlastní krásu - jak vnější, tak vnitřní, že krása je v tom, co děláme a nikoli v tom jak vypadáme.

Undiny v lidech podněcují silné emoce a tvořivost. Pomáhají nám přijímat a zpracovávat životní zkušenosti, tak abychom je mohli plně využít. Mohou nám pomoci pocítit vrcholnou extázi z tvůrčích činů života.

Často s námi pracují prostřednictvím našich snů. Sny o vodě a smyslnosti často odrážejí činnost undin - jejich snahu stimulovat nás k větší kreativitě v životě. Práce s nimi nám pomůže posílit naše astrální tělo pro plné a vědomé prožitky mimo tělo.

Další elementálové vodního živlu:

Tzv. sirény (latinsky siren, řecky seiren - "ty, které okouzlují a svádějí) žijí na mořské hladině. Bývaly popisovány jako bytosti s hlavou ženy a tělem ptáka nebo ryby, vydávají harmonické zvuky podobné lidskému hlasu a přestože žijí ve vodě, potřebují k životu vzduch. Opačným extrémem jsou maličké bytosti, které žijí pouze v mořské pěně, s ní se rodí i rozpouštějí, zvláště za nocí při úplňku.

Nereidky jsou mocnými ženskými duchy přírody a slouží jako doprovod Afroditě zrozené z pěny. Mohou se ponořit do velkých hlubin a obývají podmořské jeskyně. Znají tajemství ukrytých pokladů a když je to potřeba, vystupují jako nesmiřitelní vykonavatelé vůle svého pána, který se svým magickým trojzubcem buď ochraňuje lodě a nebo je posílá ke dnu.

Nymfy - z latinského lympha - voda, a z řeckého nymphe - prameny a zřídla. Jsou to bytosti ženského vzhledu, většinou nerozeznatelné od skutečné ženy, jsou velmi krásné a obývají jezera a klidné vody. Jsou strážkyněmi lesních skrytých pramenů. Jsou dobrotivé i zlomyslné, s rozmarnou i okouzlující povahou, stále mladé a krásné vlastní tajemství věčného mládí k němuž jsou odsouzeny a trestají tím, že udělují tak rozporuplnou milost nesmrtelnosti.

Dosahují velikosti 130 až 150 cm, avšak mohou své tělo prodlužovat i zkracovat. Největší jsou mořské undiny, které se zdržují u dna, blíže k hladině žijí menší ale hezčí druhy. Nymfy mají dlouhé vlasy různých barev, nikdy však šedivé nebo bílé, mají bělostnou až namodralou pleť, oděv obvykle nenosí, ale zdobívají se květy.

Pozorovat se dají ve vodách nebo v blízkosti vod, kde si většinou hrají, vozí se po vlnách, tančí, rozčesávají si vlasy apod. Žijí v mořích, ale i v řekách, potocích, jezerech, rybnících, studánkách, všude, kde se stýká kámen, rostlina a voda, jsou i nymfy. Objevují se hlavně k večeru a za jasných, teplých a měsíčních nocí tančí na břehu. Baví je mlýnská kola, po nichž se rády vozí. Rády si hrají s rybami, s oblibou vyhledávají kontakt s muži a chlapci. Nejčilejší jsou na jaře, v zimě odpočívají u dna. Jejich posláním je starat se o záležitosti živlu vody, počínaje vodními rostlinami, korály, až po koloběh vody v přírodě. Nymfy se většinou zjevují ve skupinách, jen vzácně jednotlivě.

Mužskými vodními duchy jsou vodníci. Na rozdíl od udin jsou spíše samotářští a člověku méně přátelští. Jejich zjev i zvyky jsou známy z pohádek a pověstí. I na brněnsku a v Brně samotném existuje velmi mnoho pověstí o vodnících.

 

- Sylfy (vzdušní elementálové)

Sylfové mají název odvozený od zvuku vytvářeného větrem v druidských harfách, které se zavěšovaly na stromy, aby vydávaly nadlidskou hudbu. Lidskou podobu má pouze jejich hlava a zbytek těla, který je těžké prozkoumat, se podobá představě, již máme o andělech, někdy však mají více, než dvě křídla.

Všechny tyto živly vzduchu se zjevují v půvabných, zpravidla ženských postavách, mívají jasné, obvykle modré oči a dlouhé vlasy, jejich velikost se dle druhu pohybuje od několika milimetrů do asi dva a půl metru a mohou se snadno zmenšovat i zvětšovat, často se objevují v párech a halí se do lehkých barevných závojů. Rádi se zdržují v lesích, u jezírek, na loukách i v zahradách. Starají se o dýchání živočichů, výměnu plynů v rostlinách, zvětrávání v nerostech, počasí.. Snad sem patří i duchové bouřky, někdy vystupují i v roli strážných andělů.

Tito duchové žijí výhradně ve vzduchu a jsou těžce viditelní pro svou nestálou plynnou povahu. Sylfy jsou pravděpodobně ze všech elementálních bytostí nejblíže naší představě o vílách a andělech. Pracují bok po boku s anděly. Jsou součástí tvůrčího elementu vzduchu. Jejich práce vyvolává nejslabší vánky i ta nejprudší tornáda.

Ne všechny sylfy musí žít ve vzduchu. Mnohé z nich jsou vysoce inteligentní. Někteří pracují hodně s lidmi, často pomáhají zmírňovat bolesti a utrpení a podporovat inspiraci a tvůrčí schopnosti.

Jedním z jejich zvláštních úkolů je pomáhat dětem, které právě zemřely. Slouží nám jako dočasní andělé strážní, dokud se neotevřeme a nepřitáhneme k sobě svého svatého strážného anděla.

Každý člověk má určenou jednu sylfu, která mu pomáhá udržovat mentální tělo. To, co je tedy nejvíce ovlivňuje, jsou naše myšlenky (dobré či špatné). Sylfy nám pomáhají s příjmem kyslíku ze vzduchu a se všemi funkcemi vzduchu v nás a kolem nás. Když jsou vystaveny znečištění ( třeba cigaretovému kouři), ovlivňuje to jejich zjevování a jejich účinnosti v našem životě.
Stimulují poznávání a inspiraci. Čistí a pozvedávají naše myšlenky a inteligenci. Když se zhluboka nadechneme a uvědomíme si svěžest vzduchu, oceňujeme tím jejich práci.

Sylfy nám pomáhají řídit se současně intuicí i rozumem. Přestože se často objevují v lidské podobě, jsou v podstatě asexuální. Asexuálnost probouzejí vlastně i v ostatních. Lidé, u nichž jsou sylfy silně aktivní, často zjišťují, že na jejich žebříčku hodnot není sexualita právě vysoko a často nechápou, že jiní to cítí jinak. Sylfy stimulují sublimaci sexuální energie v jinou činnost- v práci apod.

Se sylfami je rovněž dobré pracovat při ochraně domova a majetku. Jejich energie dokáže být tak silná, že případní vetřelci jsou zmatení a vyděšení, když vstoupí do vaší zóny.

- Salamandři (ohnivý elementálové)

Nepleťte si je se salamandry obojživelníky, přestože se jmenují stejně. Lze je najít všude. Žádný oheň se bez nich nevznítí. Většinou jsou činní pod zemí a vnitřně - v těle a v mysli.

Odpovídají za blesky, výbuchy a sopky. Duchové ohně, pomáhají hořet ohni. Když jsme shromážděni kolem veselých plamenů, salamandři pohotově pracují. Když jsou lidé zlostní a nejsou v rovnováze, salamandři na to reagují tím, že přemění mírný oheň na naprostou katastrofu. Když nějaký dům, či obec zcela shoří, tito salamandři budou zářit-často potlačenými-chaotickými emocemi lidí, kteří tam žijí.

Oheň je také očistný. Když jsou lidé zpopelňováni, salamandři pomáhají s uvolňováním starých rodinných vzorců chování, negativních návyků a myšlenkových názorů, které by se jinak mohly napojit na citlivého člena rodiny, který je ještě naživu.

Salamandři v lidech probouzejí silné emocionální proudy. Též zažíhají ohně duchovního idealismu a vnímání. Jejich energie pomáhá odstraňovat staré a vytvářet nové, protože oheň je ve svém tvůrčím projevu destruktivní a konstruktivní.

Fungují také ve fyzickém těle. Napomáhají krevnímu oběhu a udržování správné tělesné teploty. Ovlivňováním tělesného metabolismu upevňují zdraví. Pomalý metabolismus bývá často známkou liknavé činnosti salamandrů v těle. Naopak rychlý metabolismus je známkou jejich vysoké kvality.

Salamandři velice milují hudbu, ale v první řadě jsou hybnou silou přírody. Jejich energie je velice prudká a ovládnout ji a nasměrovat k těm nejkreativnějším výsledkům si vyžaduje nesmírné úsilí. Kdyby se člověk, který jakkoli pracuje s tvůrčí silou slov, chtěl naladit na elementály ohně, mohl by to být úkol nad jeho síly.

Ohniví elementálové pracují s lidmi prostřednictvím tepla, ohně a plamene. To zahrnuje vše od plamínku svíčky až po éterické plameny a sluneční svit. Mohou být velice účinní při léčení, včetně detoxikace těla, zvláště v kritických situacích. V takových případech je nutné s nimi pracovat opatrně neboť jejich energie je velice dynamická a těžko ovladatelná. Jsou skoro vždy přítomni, když se chystá nějaké léčení.

Ohniví elementálové v nás mohou probudit vyšší duchovní vidění a cíle. Posilují a stimulují celé aurické pole, takže se na ně můžeme snáze naladit a poznat vyšší duchovní síly v našem životě.

Je pravděpodobné, že ve spojení budeme jen s určitým druhem elementálů. Tohle musíme pochopit a zjistit, kteří to budou. Pak si snadněji otevřeme dveře ke vnímání vnitřních světů. Jak určíme, se kterými elementály budeme nejpravděpodobněji harmonizovat? Jeden ze způsobů je astrologie.

Každé astrologické znamení je spojeno s jedním ze čtyř živlů - se zemí, vodou, vzduchem nebo ohněm. Znamení, ve kterém jste se narodili, odráží energii, které hodláme v tomto životě rozvinout. A živel, jenž je s tímto znamením spojen, ukazuje, který živel chcete rozvinout a rozvíjet. Bytosti tohoto živlu vám v tom pomohou, takže budete mít větší schopnosti naladit se na ně a pracovat s nimi. To neznamená, že Vám to nepůjde s ostatními elementály, spíše to znamená, že díky této astrologické vazbě navážete nejsnáze kontakt právě s nimi.

Existuje řada jednoduchých způsobů, jak k sobě přírodní duchy přitáhnout. Naučte se rozpoznávat elementály, kteří s Vámi pracují. Važte si všeho v přírodě. Často choďte do přírody a prokazujte jí úctu. Nechte část Vaší zahrady zarůst, aby si pohádkové bytosti a přírodní duchové mohli žít po svém. Věnujte se nějaké tvůrčí nebo umělecké práci.Takové činnosti je vždy přitahují.
Nemusíte v nich nijak vynikat, prostě je jen volně a radostně provozujte. Často si zpívejte. Shromažďují se všude, kde jsou hudba a zpěv, zvlášť když jsou jednoduché a vycházejí ze srdce.

 

Víly

Výraz víla je slovanský a pochází od slova viliti - být posedlý, bláznivý. U jiných národů se používají výrazy nixy (u Germánů), sidhe (u Keltů) a nymfy (u Řeků), podobnými bytostmi jsou i mořské panny. Ve středověku se pro ně používalo starofrancouzské slovo fae, z čehož vychází dnešní anglické fairy. V některých oblastech měly víly velký náboženský význam, například na Balkáně.

Vzhledem se podobají lidem, výška kolísá od maličkých po velikost člověka. Jelikož jim vládne Luna, rády se shromažďují na místech vzdálených od lidí a tančí v kruhu na kulatých lesních paloucích. Víly jsou velmi zběhlé ve znalostech o skrytých vlastnostech rostlin a minerálů. Jsou obratné v čarování, magii a kouzlech, inspirují přírodní léčitele.

Z hlediska důsledků, které vztahy víl k lidem mohou mít, je lze rozdělit na:

Negativní

Někdy jsou sice víly popisovány jako záludné a mstivé, jindy ale bývá zdůrazněna jejich bezstarostnost a lehkomyslnost. Často se však mstí za rušení svého klidu, například kácení stromů či zabíjení zvířat.

Judy nebo jezinky jež jsou sice krásné a obývají vodu či les, ale lidi topí a svádějí z cest. Na Slovensku bývají nazývané bosorky.

Divoženkami či divými ženami bývají nazývány ošklivé a neupravené víly, jež často kradly lidské děti a vyměňovaly je za svoje. Obývají lesy nebo jeskyně (pak jsou nazývány jeskyňky).

Pozitivní

Vztah víl k lidem je ale často líčen také jako velmi kladný. Pomáhají jim, drží nad nimi ochrannou ruku a obdarovávají je

Především na Balkáně jsou známé víly horské (vile planinkinje, samovile samogorske), které žijí v jeskyních a umí se měnit v hady. Za jejich obdobu lze považovat vládkyni jeskyní a dolů Runu- ženu vládce podzemí Kovlada a královnu permoníků.

Taktéž na Balkáně jsou známé víly vzdušné (samovile oblankinje). Ty se pohybují vzduchem a mají vliv na počasí, především na oblačnost a bouře, blesky jsou jejich šípy. Rusové znají tři sestry větru Burju (bouři), Mjatel (metelici) a Vjugu (vánici). V Čechách je zase Meluzína či Větrnice což je bytost v bílém rouše naříkající v komínech a na hrobech.

Víly lesní, nazývané žínky, žijící ve stromech popisované jako krásné průsvitné dívky v lehkých šatech se zlatými či rusými vlasy. Tyto vlasy jsou zdrojem jejich síly, umí se měnit v různá zvířata například koně, vlka, sokola či labuť a vyznají se v léčení a věštění. Také vyjíždějí na lov na koni či jelenu nebo tančí v lese a zpívají. Zjevují se, když padá rosa nebo se tvoří duha.

Víly se starají s láskou o louky v lesích, kde rostou bylinky. Každá louka má svou strážnou vílu - jitrocelovou, kontryhelovou, mateřídouškovou, pampeliškovou, sedmikráskovou.....

Pečují i o slunné stráně prorostlé jahodím, ostružiním a maliním.
Při sběru bylinek poděkujme vílám za jejich starostlivost a péči jakou věnují bylinkám, které léčí naše těla.

Vodní víly jsou často označovány jako rusalky, obývají prameny, řeky a jezera. Jejich vlasy musí být vždy mokré, jinak rusalka zemře. Tato víla může rozčesáváním svých vlasů způsobit i povodeň. Mořské pany dohlížejí na rostliny na dně moře.

Specifickou skupinou víl jsou sudičky. Bývají zpravidla tři a zjevují se u novorozeněte, jemuž předpovídají osud nebo určují jeho vlasnosti. Vzorem pro sudičky byly řecké Moiry, ve starověkém Římě nazývané Parky, v germánské mytologii Norny.

Bytostmi, které s vílami rovněž souvisejí jsou polednice a klekánice.

Tato veškerá stvoření žijí v souladu s přírodou, oni vlastně jsou příroda. Příroda nemůže žít bez nich a oni zas bez přírody.

Zpracováno dle:Ted Andrews - Jak se setkávat a radit s duchovními bytostmi

                        Marko Pogačnik- Elementární bytosti

                        Jorge A Livraga - Elementálové - duchové přírody

copyright © 2015 Iva Radulayová

Článek je možno šířit či kopírovat k nekomerčním účelům, a to v nezměněné podobě a s uvedením autora.