Význam a hodnota emocí

VÝZNAM A HODNOTA EMOCÍ

PŘEDEVŠÍM SI MUSÍME VYSVĚTLIT DŮVOD A PŮVOD EMOCÍ. Odkud se berou a co nám chtějí sdělit? 
Většina z nás zažívá emoce jako něco rušivého, jako něco, CO se vymyká naší kontrole. Na emoce se však nemůžeme zlobit. Jsou přirozenou energetickou odezvou na to, co zažíváme skrze své smysly. Ve skutečnosti představují životně důležitá poselství, která naše duše, naše vyšší já, vysílá naší osobnosti, našemu tělu.
Všimněte si, prosím, že většina západních duchovních knih pracuje s pojmy duše a duch, jako by znamenaly jedno a totéž. Ovšem v taoismu a v některých jiných esoterických naukách je duše považována za prostředníka mezi osobností, neboli tělem, a naším duchem.
Britský duchovní učitel Ronald Beesley objasňuje rozdíl mezi duší a duchem takto: „Duch pochází od Boha (Tao). Jedním z úkolů duše je pozvednout naše vědomí na úroveň ducha. Duše je aktivní část naší bytosti. Vyhledává naše obavy, strach a zábrany a nutí nás postavit se jim tváří v tvář. Podporuje nás v této konfrontaci a pomáhá nám očistit se od našich slabostí. Duše je náš milující rodič a moudrý učitel."
Emoce jsou základní surovinou lidského života a ve vztahu k našemu rozhodování a jednání fungují jako naváděcí systém. Poskytují nám základní materiál pro tvůrčí činnost; rodí se z nich hudební díla, obrazy, sochy divadelní hry, film, tanec, poezie a romány. Emoce jsou naším duchovním bohatstvím.
Pozitivní emoce nám přinášejí překrásná poselství. Jemnější, jinové emoce klidu a ticha, jemnosti, vděku, laskavosti, vlídnosti a něhy nám dávají najevo, že jsme v harmonii s naším vyšším já, a tudíž s Tao. Vzrušující jangové emoce nadšení, dychtivosti, radosti, štěstí, extáze a blaha vypovídají o tom, že v harmonii s Tao nádherným způsobem postupujeme vpřed.

Negativní emoce: katalyzátor růstu

A co bolestné emoce? Proč se objevují, proč nás trápí a vyrušují místo toho, abychom zažívali jen příjemné pocity ? Fyzická bolest je tísňový signál, který nám hlásí, že nějaká část našeho těla potřebuje pomoc. Podobnou funkci má i emocionální bolest: je to tísňový signál, kterým se ohlašuje a žádá o pomoc nějaký aspekt našeho života. Slovo emoce je odvozeno z latinského slova emovere, což znamená odejít, vzdálit se. Zoufalství, beznaděj, starosti, zuřivost, žárlivost, strach, to jsou úžasní učitelé, kteří nás svými ostny motivují k tomu, abychom se vzdálili, abychom odešli, abychom se ničeho nebáli a žili v harmonii a radosti. Tragédie moderního života je, že mnozí z nás si nedovolí procítit přirozenou bolest, neboli pochopit lekce turbulentních emocí. Marníme svůj drahocenný čas paralyzovaní strachem, odmítáním a potlačováním. Snažíme se léčit jídlem, alkoholem, farmaceutiky, drogami, elektronickými hračkami, zábavou, sexem, nadměrnou prací, televizí nebo jinými mediálními prostředky. A naše tělo a mysl za to platí: tělo nepohodou, selháním a nemocí, mysl odcizením a oddělením se od našeho pravého já. Mistr Eckhart Tolle říká: „Každá závislost vyrůstá z nevědomého odmítání postavit se tváří v tvář své vlastní bolesti, z neochoty projít jí a transformovat ji... Vždy si najdete nějaký prostředek k tomu, abyste svou bolest zakryli."
Opětovné spojení se svými pravými pocity
Postavit se svým negativním pocitům tváří v tvář, učit se z nich a transformovat je, to chce odvahu. Je to vědomé rozhodnutí, které vyžaduje trpělivost, upřímnost k sobě samým a schopnost odpouštět a rozlišovat. Vyžaduje to také čas - musíte rozvázat pouta emocí, jež vás svazují. V konečném výsledku ale čas získáme - protože budeme mít zdravější, šťastnější a delší život. Celý tento náročný proces je zkouška ohněm, během které se negativní energie přemění ve štěstí a harmonii. Naše trápení pro nás přestane být tragedií. Stane se palivem, pomocí jehož energie se měníme v lepší lidskou bytost. Je to ve skutečnosti určitá forma pročišťování a zjemňování. Člověk, který prožil a transcendoval emocionální bolest, má více soucitu s těmi, kdo se zmítají v jejím víru.

Filosofie Tao: Taoismus

Staří taoisté věřili, že veškerý život se vynořil z prvotního Prázdna, čínsky Wu-čchi, neboli Tao. Něco ve Wu-čchi se zčeřilo a stvořilo negativní a pozitivní pól, jin a jang. Interakce těchto dvou opozit daly vzniknout všem vesmírným procesům a veškeré hmotě. Západní věda nazvala zčeření Wu-čchi, pohyb, který byl příčinou vzniku života, Velkým třeskem; k této kosmické explozí došlo podle vědců před 15 až 20 miliardami let.
Všechny bytosti jsou děti Tao, jež bývá nazýváno Cestou. S Tao jsme všichni přímo spojeni svým srdcem, neboť v srdci přebývá prvotní duch, jiskra božství; ta je naším soukromým pojítkem se zdrojem všech věcí. Obsahuje všechny důležité kvality Tao: nepodmíněnou lásku, oddanost, trpělivost, citlivost, láskyplnost, vděk, důvěru, velkorysost, intuici a radost. Tyto kvality korespondují s postavením srdce v čínské medicíně, podle které je srdce řídícím centrem těla. Jinými slovy, Tao neboli Bůh není něčím, co je od nás odděleno, co je nám vzdáleno nebo nadřazeno. Tao sídlí v našich srdcích, vede nás a živí, ochraňuje nás a naplňuje.

Život - stálý vnitřní vývoj

Pokud ovšem všichni máme velkolepé, mocné a milující srdce, proč býváme naštvaní, smutní nebo sklíčení? Všechny tyto bolestné emoce jsou příležitosti k růstu a musí být pojmenovány, pochopeny a proměněny. Jsou výsledkem našeho odcizení od prvotního ducha a duše. V procesu naší výchovy, který z nás měl učinit „civilizované" a „dospělé" jedince, jsme se odnaučili věřit svému autentickému já, začali jsme ho přehlížet a nechali ho ztvrdnout; ztratili jsme svou dětskou nevinnost a důvěru. Podílíme se na propagaci materialismu a manipulujeme jinými lidmi. Víc než svou intuitivní moudrost uctíváme rozum, vědomosti a autoritu. Když ale ztratíme spojení se svým pravým já, ztratíme velký kus hrdosti a sebeúcty. Jak pochopil spisovatel D. H. Lawrence, toto odcizení od naší božské přirozenosti je „chybou" která je hlavní příčinou našich nemocí. Píše: „Onemocněl jsem, protože je poraněná má duše, protože strádá moje hluboké emocionální já.... Jen čas může pomoci... jen osvobození se z nekonečného opakování chyby, kterou dělá lidstvo jako celek."

Čchi = vnitřní a vnější energie

Staří taoisté rozlišovali dvě hlavní formy čchi, vnitřní a vnější; tyto dvě formy dohromady tvoří a udržují život.
Někteří představitelé západní medicíny označují vnitřní energii lidského těla názvem biomagnetická energie. Staří taoisté rozdělili tuto vnitřní čchi do pěti kategorií: vrozená neboli prvotní čchi, čchi životní síly, sexuální čchi, čchi vnitřních orgánů a čchi emocí. Při provádění šesti léčivých zvuků a vnitřního úsměvu zlepšujeme všech pět forem čchi. Přímo vyrovnáváme a posilujeme čchi emocí a čchi vnitřních orgánů, což umocňuje naši životní sílu a sexuální čchi a zvyšuje úroveň naši prvotní čchi. Staří mistři zmapovali rovněž energetické dráhy v těle, kterým se v akupunktuře říká meridiány. Pohyby paží v praxi šesti léčivých zvuků aktivují meridiány spojené se specifickými vnitřními orgány.
Taoističtí mistři rozdělili vnější energii - energii, která se vyskytuje vně našeho těla - na tři spolupůsobící síly: univerzální neboli nebeskou sílu, sílu kosmického neboli vyššího já a zemskou sílu. V univerzální neboli nebeské síle je obsažena láska univerza a energie všech galaxií, planet a hvězd. Tuto sílu přijímáme korunní čarou, která je spojena s temenem lebky. Síla kosmického nebolí vyššího já je tvořena částečkami prachu hvězd a planet. Ta utváří naše lidské tělo. Přijímáme ji čakrou třetího oka, což je bod mezi obočím, a nosem. Zemská síla zahrnuje všechny druhy energie matky země: energii všech zvířat, rostlin, minerálů a přírodních útvarů planety (horstev, oceánů atd.). Tuto energii přijímáme přímo skrze chodidla a sakrum a nepřímo potravou, neboť je obsažena v rostlinách i zvířatech. Všechny tři síly, univerzální neboli nebeská síla, síla kosmického neboli vyššího já a zemská síla jsou považovány za posvátné a říká se jim Tři čisté síly. 
Přirozené spojení s externími silami ztrácíme ve velké míře tím, že lpíme na svých negativních emocích, jíme nehodnotnou stravu obsahující minimum živin, v našem denním rozvrhu chybí pravidelné cvičení, vyčerpáváme svou sexuální čchi nadměrným pohlavním stykem a většina z nás je vystavena toxinům okolního prostředí. Léčivé zvuky a vnitřní úsměv nám pomohou obnovit spojení se třemi vnějšími silami - za předpokladu, že budeme kultivovat své emoce, zlepšíme stravu a prostředí, ve kterém se zdržujeme, umírníme sexuální aktivitu a budeme rozumně a pravidelně cvičit.
Taoismus klade zvlášť velký důraz na třetí sílu, na uzemnění naší energie a spojení s matkou zemí. Většina lidí na Západě trpí osvojenou energetickou nerovnováhou těla: žijeme hlavou, nezakořeněni ve fyzickém těle, a naše spojení se zemí je narušeno. Většina naší energie se soustřeďuje v hlavě a v krku. Většinu času trávíme přemýšlením (prací mozku) a zaměstnáváním smyslů: přetěžujeme zrak (díváme se na obrazovky počítačů, televizorů, sledujeme filmy, hrajeme videohry), neustále zaměstnáváme sluch (telefon, rádio, televize, iPod), mluvíme (konverzujeme osobně nebo telefonicky).
Ignorujeme své pocity a poselství těla, které si stěžuje na nepohodlí a bolest. Toto opomíjení se projevuje nejprve jako stres, drobné obtíže, mírná bolest a lehké dysfunkce a nakonec se z něj vyvine vážné onemocnění.
Další energetická nerovnováha se dostavuje jako důsledek duchovních metod, které zdůrazňují naše spojení s univerzální neboli nebeskou silou (božská energie), avšak podceňují nebo negují naše spojení se zemí. Tato nevyváženost může vést k lehkým nebo těžkým energetickým blokádám, které se projevují závratěmi, dezorientací, bolestmi hlavy nebo „syndromem kundaliní" - únikem energie hlavou nebo jinou částí těla. Pokud člověk tyto blokace neuvolní, mohou mu přivodit fyzickou nebo mentální poruchu nebo mohou být příčinou toho, že danou osobu neustále stíhají drobné nehody. S těmito těžkostmi dnes bohužel bojuje mnoho duchovně hledajících.

Jin a jang: Z protikladů se rodí pohyb a život
Bytí a nebytí společně povstává,
obtížné a snadné se navzájem doplňuje,
dlouhé a krátké se navzájem poměřuje,
vysoké a nízké na sebe navzájem odkazuje.

Podle starých taoistů je každá část univerza v neustálém pohybu, neboť prochází nepřetržitou změnou a transformací. Každý organismus zažívá v daném okamžiku buď kontrakci, nebo expanzi. Energie nemůže být stvořena nebo zničena - může se jedině měnit.
To nás přivádí k dalšímu základnímu principu: k dynamické souhře opozit, která je zdrojem veškerého pohybu a života ve vesmíru. Všechny organismy mají energii jin i jang. Původní význam slova jin znamená „stinná strana pahorku" a původní význam slova jang znamená „slunná strana pahorku". Jin je ženský aspekt, jang je mužský aspekt. Jin je tma, ticho a kontrakce. Země a voda jsou jinové povahy. Jang je světlo, aktivita a expanze. Nebesa, slunce a oheň jsou jangové povahy.
V našem těle je přední strana jin, zadní strana jang. Každá z hlavních vnitřních soustav našeho těla je tvořena dvojicí orgánů, v níž je jeden orgán jin a druhý jang. Každý tento pár jin/jang interaguje se všemi dalšími páry a přispívá svým dílem k udržování rovnováhy v celém těle.
Pokud jde o naše aktivity, jin je ženský aspekt vnitřních stavů, jako jsou vnímavost, klid, přijetí, péče, intuice, plánování a integrace, zatímco jang je mužský aspekt vnějších stavů, jako jsou cílená akce, racionální myšlení, asertivita, soutěživost a manifestace. Prohlédněte si symbol tchaj ťi na obrázku: černá plocha reprezentuje jin, bílá jang. Tyto dvě energie jsou na sobě navzájem závislé a nepřetržitě na sebe reagují. Jedna nemůže existovat bez té druhé. Každá má ve svém centru semínko svého protějšku, a je-li dovedena do extrému, změní se v svůj protiklad.
Vztah jin/jang nám mimo jiné předává i jedno ryze praktické poselství, které říká, že ve svém těle, mysli, emocích a činnosti musíme udržovat rovnováhu. Musíme se naučit harmonicky sladit své kompaktní, tiché vnitřní procesy s expanzivním jednáním ve vnějším světě. Kdybychom pouze byli doma a jen přemýšleli a plánovali, byli bychom odříznuti od světa a nikdy bychom své plány neuskutečnili. Kdybychom jednali a interagovali jen ve vnějším světě, neslyšeli bychom svou vnitřní moudrost a nemohli pečlivě naplánovat své akce. Snadno bychom se nechali ovlivnit programem a emocemi jiných lidí a z přemíry všech těchto aktivit bychom se cítili vyhořelí. Pokud jde o podnikání, rozšiřujeme-li svou firmu příliš rychle a do přílišných rozměrů, začne stagnovat a zmenšovat se. Budeme-li naslouchat svému tělu a emocím, vycítíme, kde je rovnováha mezi kontrakcí a expanzí a budeme ji schopni udržovat.

Zdroj: Moudrost emocí- Mantak Chia

copyright © 2015 Iva Radulayová

Článek je možno šířit či kopírovat k nekomerčním účelům, a to v nezměněné podobě a s uvedením autora.