Sebeláska: Umění milovat sebe sama

Je mnoho cest, jak milovat sebe sama a každá událost na­bízí příležitost zažít lásku. V jakékoliv situaci, díváte-li se na ni ze správného úhlu pohledu, máte možnost dát si lásku. Situace, kdy jde všechno jakoby proti vám, vznikají jen proto, aby vám ukázaly oblasti, kde máte zablokovanou svou sílu, kterou byste jinak mohli využívat. Jsem si jist, že kdybych vás požádal, abyste udělali seznam všeho, čím projevujete lásku k sobě samým, dokázali byste přijít na spoustu věcí. Možná máte nějakou část, která vám připomene, že tyto věci nedě­láte, a začne bitva. Taková vnitřní válka může být vyčerpávající a sebekritizování není nejlepší způsob, jak používat energii.

Milovat sebe znamená přijmout se takoví, jací jste právě teď.

Tato dohoda platí bez výjimek; uzavíráte ji sami se sebou a zavazujete se v ní, že si budete sebe vážit a cenit, že se přijmete a budete se podporovat takoví, jací jste právě teď. To znamená žít v přítomnosti. Mnozí z vás se ohlížíte za svým ži­votem s pocitem lítosti. Myslíte si, že jste mohli zvládnout různé situace na daleko vyšší úrovni, a představujete si, že kdybyste tenkrát udělali to či ono, vše by dopadlo jinak. Někteří z vás se zase díváte do budoucnosti a v porovnání s ní vám připadá vaše dnešní já nedokonalé. Minulost vám může pomoci, budete-li myslet na své úspěchy a vytvářet si pozitivní vzpomínky, a z budoucnosti si můžete udělat přítele, když si uvědomíte, že představováním si toho, co se stane, tvoříte vizi svého dalšího kroku. Neodsuzujte se, že tam ještě nejste. Je důležité milovat sebe sama bez výhrad - takové, jací jste právě teď.

Milování svého „já" sahá za připoutanost i odpoutanost. Existujete ve fyzickém těle a každý máte své zaostření, které­mu říkáte „já". Toto já jste dostali, abyste se mohli oddělit od většího celku a prožívat specifickou část bytí. Vše, co jste až doposud prožili, je přesně to, kvůli čemu jste se narodili, abyste se z toho učili. Ať se vám to líbí, nebo ne, z toho sestá­vá vaše bytí, vaše jedinečnost a vaše poslání. Kdybyste se na sebe mohli podívat mýma očima, viděli byste se jako krystal s mnoha ploškami. Každý z vás jste úplně jinou, jedinečnou kombinací energie. Každý člověk je nádherný, zvláštní, jediný svého druhu, tak jako každý krystal. Jedinečným způsobem odrážíte světlo, a vaše aura se proto liší od aury jiných lidí. Kdybyste si cenili své jedinečnosti a uvědomili si, že cesta, kterou jste se rozhodli jít, se liší od cesty kohokoliv jiného, mohli byste se snadněji odpoutat od názorů druhých a násle­dovat své vlastní vnitřní vedení.

Jednou z cest, jak více milovat sebe sama, je přestat se po­rovnávat s ostatními. I když jste součástí celku, jste zároveň individualitou a máte svou vlastní cestu. Systémy víry převzaté od různých skupin nebo z vaší rodiny vám mohou bránit v lásce k sobě samým. Možná kolem sebe slýcháte: „Každý ví, že je dobré meditovat," a máte proto špatný pocit, když sami nemeditujete. Výzvou na cestě milování svého „já" je dát stra­nou, co vám lidé říkají, a ptát se: „Vyhovuje to i mně? Mám z toho radost? Cítím se při tom dobře?" V konečném dů­sledku - váhu má jen vaše vlastní zkušenost.

Je lákavé udělat si autoritu z druhého člověka nebo z ně­čeho, jako je kniha, a přesunout tak mimo sebe svou schop­nost rozhodovat o tom, co je pro vás dobré. Mít učitele může být velmi přínosné, ale pouze k tomu, abyste se naučili, jak si sami získávat informace a jak růst. Já existuji, abych vám otev­řel dveře; nepřeji si brát vám vaši sílu, ale dávat vám ji. Když jste se svými učiteli - s kýmkoliv, z koho jste si udělali ve svém životě autoritu, třeba i z přítele či přítelkyně - ptejte se a dobře poslouchejte, co říkají. Můžete přijmout jejich stano­viska za pravdu, je však důležité položit si otázku, jestli je to jen jejich pravda, nebo jestli je to dobré také pro vás.

Milovat sebe znamená - překročit kruh viny.

Ve vaší společnosti se vznáší velmi mnoho viny. Spousta mezilidských vztahů vychází ze solárního plexu, centra moci, odkud se lidé snaží navzájem přesvědčovat, přemlouvat, kon­trolovat a manipulovat. Milovat sebe znamená odejít z tohoto typu vztahů. Aby se vám to podařilo, budete se potřebovat odpoutat od viny.

Lidé kolem vás se například mohou cítit nějakým způso­bem ohrožení, nehrajete-li stejnou míčovou hru jako oni. Chtějí, abyste mysleli a jednali způsobem, který zapadá do je­jich představ, a proto zkoušejí vzbudit ve vás pocit viny a zís­kat tak nad vámi moc. Také rodiče často nevědí, jak jinak si udržet kontrolu, a využívají vinu, zlobu a odpírání lásky k ovládání svých dětí. Když cítíte svou vnitřní sílu a vládu nad svým životem, můžete vycházet ze srdce. Když se cítíte bez­mocní, máte možná pocit, že musíte manipulovat nebo bojo­vat o moc, abyste získali to, co chcete. Možná si myslíte, že se musíte druhým za své chování omlouvat nebo „nevinně" za­lhat, abyste je uchránili před nepříjemnými pocity.

Když takto jednáte, nejste láskyplní k sobě samým; místo toho předáváte svému podvědomí zprávu, že to, kdo jste, není pro ostatní dost dobré nebo přijatelné. Chcete-li být svobodní, je důležité, abyste ani vy nikým nemanipulovali a nechali lidem jejich svobodu. Když jim necháte právo dělat si se svým životem, co se jim zlíbí, můžete mít zpočátku pocit, že jste ztratili svůj vliv. Najdete však úplně novou úroveň vzá­jemné upřímnosti a lásky, která by bez vaší odvahy a ochoty vzdát se kontroly nebyla možná.

Můžete se naučit odpoutat se od reakcí druhých i od svých vlastních emocí, které vás vyvádějí z vašeho klidného a jasného centra. Milovat sebe znamená dávat citlivě najevo, kdo jste. Když jste ochotní ukázat se druhým, umožňujete také jim projevit jejich skutečné „já". Odsuzování vám brání milovat sebe sama. Kdykoliv soudíte, oddělujete. Když si dě­láte názor na druhé lidi, díváte se na ně a říkáte si například „ten vypadá jako líný nebo neúspěšný člověk" nebo „má ne­možné šaty," tvoříte si pro své podvědomí zprávu, že svět je místo, kde je třeba chovat se pouze určitým způsobem, pokud chcete, aby vás lidé přijali. Když ve svém odsouzení někoho odmítnete, uložili jste si do svého podvědomí zprávu, že také sami sebe přijmete pouze za určitých podmínek. To vede k vnitřnímu sebekritickému dialogu. Může vám to také přinést nazpět mnoho negativních odrazů z vnějšího světa, protože jakmile jednou pošlete své obrazy ven, vytvořili jste jim cestu, kudy se k vám mohou vrátit.

Sledujte, co vysíláte k ostatním lidem. Přijímáte je lásky­plně, bez kritizování či ponižování? Usmíváte se na ně? Chováte se přátelsky a umožňujete jim, aby ze sebe mohli mít dobrý pocit? Nebo se nijak neprojevujete a nepotvrzujete je? Když přijímáte druhé lidi, dokonce i jen telepaticky (tedy ve vaší vlastní mysli), pomáháte jim nalézt jejich vyšší já. Uvidíte, že ostatní pak budou láskyplněji přijímat také vás.

Z knihy: Žít s radostí - Sanaya Roman

 

copyright © 2015 Iva Radulayová

Článek je možno šířit či kopírovat k nekomerčním účelům, a to v nezměněné podobě a s uvedením autora.