Zdravé světlo

     Kam nechodí slunce, tam chodí lékař. Známé pořekadlo má pravdu! Snad všechny přírodní národy uctívaly Slunce jako božský zdroj života a jeho nezbytnost pro fungování našeho organismu potvrzuje i moderní věda.

     Prostory, ve kterých bydlíme, disponují dvěma typy osvětlení. Umělým a přirozeným - denním. Díky vysoké intenzitě osvětlení, hře světla a stínů dostávají místnosti osobitý charakter.

     Denní světlo v interiéru je kombinací slunečního světla, oblohového světla a odrazného světla. Sluneční světlo představuje součást denního světla vyzařované přímo sluncem. Oblohová složka denního světla představuje součást denního světla, které je rozptýleno. Může se vyskytovat společně se slunečním světlem, nebo samostatně (například je-li obloha zamračená nebo zatažená). Odrazná složka denního světla, nebo-li pozemní složka představuje denní světlo, které se odráží od vnějších ploch – sousedních budov, stromů, trávníku, teras apod., avšak na své trase ztrácí na intenzitě. Tam, kde trávíme většinu času v místnostech s umělým osvětlením, životodárné působení Slunce omezujeme, což může mít fatální dopad na naše zdraví.

     Světlo má na všechno živé psychologický vliv. Slunce propůjčuje sílu a dává vitamín D, antirachitický vitamín, jehož nedostatek vyvolává u kojenců a malých dětí poruchy růstu. Denní potřeba činí 400 až 800 m.j. (mezinárodních jednotek), v těhotenství a v době kojení 600 až 700 jednotek, u předčasně narozených 800 až 1 400 m.j. Sluneční záření může znamenat rozdíl mezi zdravím a předčasnou smrtí, vždyť dlouhodobý účinek slunečního světla a vzduchu může být ještě důležitější než potrava. Nedávno bylo zjištěno, že světlo, které vniká očima, povzbuzuje aktivitu hypofýzy a epifýzy a možná ještě dalších oblastí středního mozku, které regulují endokrinní systém a tvorbu hormonů.

     Bránu, jíž světlo vstupuje do našeho těla, představují především oči. Ty světlo nepřijímají jen kvůli tomu, abychom viděli, ale vysílají pomocí elektrického impulsu signál přes hypothalamus do epifýzy. Ta, podle informace o množství světla zjištěného v okolním prostředí, vyloučí odpovídající dávku melatoninu, hormonu, který přenáší ostatním žlázám s vnitřní sekrecí povel, jak mají reagovat - v závislosti na předpokládané denní době. Epifýza tak má podíl na procesu růstu, termoregulace, motorické aktivity, reprodukce, řídí náš spánek, náladu, imunitní systém, redukuje stres a kontroluje protistresové mechanizmy... Prostě synchronizuje náš vnitřní svět s vnějším prostředím.

     Nositel Nobelovy ceny Albert Szent- Gyorgyi, objevitel vitaminu C tvrdí, že světlo, které dopadá na lidské tělo, může podstatným způsobem měnit základní biologické funkce, které jsou součástí metabolizmu. Sluneční světlo ve skutečnosti funguje jako katalyzátor pro vstřebání a využití živin v našem těle. Ke srovnatelným závěrům došli i Martinek a Berezin v roce 1979. Zjistili totiž, že světlo a barvy mohou výrazně ovlivňovat efektivnost, s níž enzymy regulují biologickou aktivitu v těle.

     Světlo a jeho barvy mají na lidskou psychiku a zdraví mimořádný vliv. Je nesporné, že všechny části slunečního spektra, viditelné i neviditelné, zvláště pak ultrafialové, fungují jako zážehový systém veškerých fyziologických funkcí našeho těla.  Např. opakované vystavování slunečnímu světlu vede ke snížení tepové frekvence, krevního tlaku, dechové frekvence, zvyšuje příliv energie, odolnost vůči stresu a schopnost krve vázat kyslík. Z toho vyplývá, že lidské tělo je skutečně živou fotobuňkou, která přijímá energii ze slunečního svitu.

     Potvrzeny byly i tisíce let staré poznatky o vlivu barev. R. Gepard např. zjistil, že lidem vystaveným červenému světlu se zvyšuje krevní tlak, zrychluje tep, stoupá agresivita, napětí a vzrušení. Při modrém světle naopak tlak i tepová frekvence klesají a dostavuje se uvolnění a snížení úzkosti. Modré světlo rovněž zmírňuje potíže u lidí trpících revmatismem, červené zase přináší úlevu při migréně. Vědci Martinek a Berezin zase zjistili, že některé barvy dokážou stimulovat enzymy v těle až k 5x vyšší účinnosti. Dr. John Ott  prokázal, že dlouhodobé osvícení červeným světlem způsobuje zeslabení buněčné stěny vedoucí až ke smrti buňky.

     Z vědeckých pokroků lze vidět, že celý materiální vesmír je jen znatelnou manifestací různých zhuštěných vlnových forem. Newyorský univerzitní profesor dr. H.H.Shelton píše: „Žijeme ve světě vibrací. Čím více se ponoříme do konečné struktury materie, tím zřejmějším se stává fakt, že mimo vlnové formy nic neexistuje. Elektrony, které se dlouho považovaly za nejmenší elementární částečky, jsou ve skutečnosti jen vlnovou formou a atom se skládá ze svazku takových vibrací.“

     Všechno jsou vibrace; ve světle a v jeho spektru tkví tajemství veškerého života. Vzduch, který dýcháme, je nasáklý silou světla, barvou a životní energií, pranou, která život vytváří a uchovává. Bereme tuto životní sílu potravinám, které jíme, vodě, kterou pijeme, vzduchu, který dýcháme.

     Když prostor prostoupí vlna světla, vytvoří určitý rytmus, harmonickou vibraci éterické látky. Trojice barev červená, žlutá a modrá odpovídá základním prvkům vodíku, uhlíku a kyslíku. Chemikálie a minerály tu jsou, protože se projevuje barva slunečních paprsků. Když dýcháme, přijímáme pránu, kosmické paprsky a sluneční paprsky, nejen kyslík a další chemické složky. 

     Zdroj všeho pozemského života – slunce – obsahuje vše, z čeho se skládá Země i lidské tělo, pokud nebylo drancováno. To znamená, pokud tělu dopřejeme správné množství vzduchu a živin, má schopnost vybrat si ty barvy slunce, které potřebuje. Když se oddáváme vzduchu nebo slunci, pokožka dýchá a naše aura na sebe bere potřebnou barvu a ostatní odmítá. Když cokoli jíme, pak jíme ve skutečnosti barvu slunce.

     Ještě před sto lety pracovalo 90 % lidí venku. Dnes žijeme a pracujeme převážně v uzavřených budovách a dostáváme sluneční světlo filtrované přes okenní tabule, čímž se z něj ztrácí mnoho životně důležitých složek. K umělému osvětlení jsou přitom využívány buď tepelné zdroje (tj. žárovky) nebo zářivky.

     Klasické žárovky vyvíjejí nejvíce světla ve žluté, červené a infračervené oblasti spektra, UV (ultrafialové) záření, jehož malý podíl je pro náš organizmus stejně důležitý jako světlo samo, pak chybí zcela. Převaha červené spektrální části nás přitom neustále tlačí do pohotovosti - stresu. Světlo pracující na nízkém kmitočtu 50 Hz zapíná a vypíná stokrát za minutu, což náš mozek registruje. Udržuje ho to v neustálém vypětí. Postupně tak dochází k disharmonii v celém organizmu.
V první řadě jsou však přetěžovány naše oči. Pod umělým osvětlením, které nemá vyvážené barevné spektrum, se zornička rozšiřuje podstatně víc, než při slunečním svitu stejné intenzity. Následkem častého ponocování může být pak trvalé rozšíření zorniček, které později vede ke světloplachosti a je predispozicí zeleného zákalu. Spolu s tím, jak se roztahuje zornička, totiž stoupá nitrooční tlak. Převaha červené, oranžové a žluté barvy v umělém světle, v němž naopak chybí modrá a fialová navíc nutí oči vytvářet biofotony, tedy modré fotony, které vysílají. To oči dále vyčerpává.

     U zářivek pak prakticky chybí červené a modré světlo, které je ve slunečním záření zastoupeno nejvíce. Navíc obsahují tzv. luminiscenční vrstvu, která se rozsvěcí a zhasíná podle toho, jak dostává impulzy z elektrické sítě. A protože střídavý elektrický proud má frekvenci 50 Hz, zářivka ve skutečnosti nesvítí, ale bliká 50x za sekundu. To je frekvence, kterou sice vědomě neregistrujeme, ale na naše oči a mozek přesto působí negativně.

Důsledky dlouhodobého nedostatku slunečního světla jsou:

- Zvyšuje stres, agresivitu a zhoršuje schopnost soustředění.

- Snižuje obranyschopnost, zvyšuje hladinu cholesterolu.

- Snižuje tvorbu vitaminů A a D, což má za následek zhoršení zrakových funkcí, respektive sníženou absorpci vápníku v kostech a zubech.

- Mnohé výzkumy naznačují, že může vést ke vzniku zhoubných nádorů, poruch plodnosti a urychluje celkové stárnutí organismu.

- Podporuje vznik SAD (sezónní afektivní poruchy-poruchy duševního zdraví z nedostatku slunečního světla), která se projevuje náhlými výkyvy nálad, úbytkem energie a depresemi.

- U žen zhoršuje průběh premenstruačního syndromu.

- U dětí i nedostatek tvorby růstového hormonu    

     Podstatně zvýšit dobu, po kterou pobýváme na slunci, se asi podaří málokomu z nás. Velkou naději nám tak přináší tzv. zdravé světlo s vyváženým spektrem, které se slunečnímu záření podobá z více než 92 % (zatímco běžné žárovky a zářivky pouze ze 40-70 %). Kvalitu světla posuzujeme z hlediska spektrálního složení. Vyváženost spektra se hodnotí tzv. indexem podání barev podle stupnice, kde 100% CRI má přirozené denní světlo. Zdravé zdroje světla, které mají index CRI vyšší než 92% - více než z 92 % se tedy podobají dennímu slunečnímu světlu. Zdravé světlo obsahuje téměř v plné míře fialovou a modrou složku spektra, přičemž červená i žlutá složka je v normálu.

   
Účinky zdravého světla:

- Snižuje únavu zraku (zejména při dlouhodobé práci s počítačem), zlepšuje ostrost vidění a zmírňuje některé oční vady. Převaha žlutého a červeného světla v obyčejných žárovkách, stejně jako blikající světlo zářivek způsobuje podráždění a únavu očí. Celospektrální zdroje poskytují světlo velice podobné tomu, kterému se naše oči přizpůsobovaly po miliony let evoluce. Jejich používání proto nejen snižuje únavu zraku, například při práci s počítačem, ale rovněž napomáhá léčbě řady očních vad.

- Výrazně zvyšuje schopnost soustředění a produktivitu práce, oddaluje nástup únavy, snižuje úrazovost a díky snížení agresivity omezuje výskyt konfliktů na pracovišti.

- Je prevencí osteoporózy a poruch růstu. Již koncem 19. století bylo zjištěno, že sluneční paprsky vyvolávají v kůži sérii chemických reakcí vedoucí k syntéze vitaminu D, jenž je důležitý pro vstřebávání vápníku. Celospektrální osvětlení dokáže tuto funkci slunce nahradit a snižuje tak riziko osteoporózy a poruch růstu u dětí.

- Zmírňuje premenstruační syndrom (PMS), který se projevuje podrážděností, depresemi, bolesti hlavy či chutí na sladké, je závislý na produkci melatoninu. Dr. Barbara Parryová zjistila, že PMS ustupuje, pokud jsou postižené ženy vystaveny dvě hodiny denně působení celospektrálního světla.

- Umožňuje nezkreslené vnímání barev, což ocení například grafici, tiskaři či umělci.

- Snižuje hyperaktivitu a výskyt poruch učení. V roce 1973 provedl Dr. John Ott zajímavou studii: Ve dvou školních učebnách instaloval zdravé světlo a ve dvou ponechal obyčejné zářivky. Výsledky byly jednoznačné: studenti ve třídách s běžnými zářivkami byli častěji hyperaktivní, unavení a nepozorní. Naopak u dětí ve třídách s celospektrálním osvětlením došlo již po měsíci k výraznému zlepšení chování, výkonnosti, studijních výsledků a také snížení kazivosti zubů.

- Snižuje nejen výskyt sezónní afektivní poruchy, ale i dalších typů depresí. Sezónní afektivní porucha (SAD), známá jako „zimní deprese, se projevuje depresivními náladami, únavou, spavostí, sníženou sexuální aktivitou a zvýšenou chutí k jídlu, zvláště na sladké. Objevuje se na podzim a v zimě a na jaře mizí. Příčinou je kratší den a snížená intenzita světla, která ovlivňuje tvorbu melatoninu. Tento hormon, který tlumí činnost nervové soustavy, se tvoří v noci a ranní světlo jeho syntézu ukončuje. Je-li však světla nedostatek, tělo neumí jeho produkci ukončit a důsledkem je SAD. Tento problém se úspěšně léčí tzv. světelnou terapií, která spočívá v každodenním působení silného celospektrálního světla (10000 luxů). Velmi příznivý vliv má i používání stolních lamp a stropních svítidel s celospektrálními zdroji světla.

- Při použití v domácnosti usnadňuje ranní vstávání a urychluje regeneraci.

     Zdravé světlo již vyzkoušela i řada lidí v ČR (zářivkové trubice, úsporní zářivky, žárovky i lampy byly instalovány např. v architektonických kancelářích, uměleckých ateliérech, mateřských školách i v domácnostech) a jejich zkušenosti se shodují se zahraničními poznatky. Většina uživatelů uvádí, že zpočátku  si museli na nový typ světla zvykat, poté však začaly výrazně převažovat pozitivní pocity a někteří uživatelé dokonce začali vnímat běžné osvětlení rušivě.

    

     Odpovědi na nejčastější otázky, které uživatele v souvislosti se zdravým světlem napadají.

     - Kvalita osvětlení má vliv na zdraví očí. Jak může ovlivňovat jiné pochody v těle?

     Světlo přitom působí na organismus právě prostřednictvím očí. Z nich jsou totiž informace přenášeny nejen do tzv. vizuálního kortexu, tedy části mozkové kůry zodpovědné za zpracování zrakových informací, ale i do dalších částí mozku - hypothalamu, hypofýzy a epifýzy. V posledně jmenované dochází k již zmíněné produkci melatoninu. Hypothalamus ovlivňuje autonomní nervovou soustavu, rovnováhu energie, hospodaření s tekutinami, krevní oběh, regulaci teploty, spánku a dýchání a další důležité pochody. A hypofýza je zase zodpovědná za všechny hormonální pochody v organismu - včetně například produkce hormonů stresových, pohlavních, či inzulinu. Díky tomu tedy prakticky neexistuje část těla, na níž by světlo nemělo alespoň okrajový vliv.
     Problém je ale vtom, že běžně používané žárovky a zářivky mají odlišné barevné složení než sluneční záření. Převažuje v nich určité barva spektra.V případě převahy červené, oranžové a žluté barvy má světlo na organismus stimulační vliv, udržuje ho v permanentním stresu a může být příčinou řady zdravotních problémů. 

     - Může plnospektrální osvětlení plně nahradit pobyt venku?

     To rozhodně ne. Jeho hlavní přínos je ale v tom, že na rozdíl od běžného osvětlení nemá negativní dopad na zdraví a pracovní výkonnost.

     - Plnospektrální světlo může prý pomoci i při menstruačních obtížích. Je to pravda?

     Ano, příznivý vliv má zejména na tzv. premenstruační syndrom, který se projevuje podrážděností, depresemi, bolesti hlavy či chutí na sladké. Američanka Dr. Barbara Parryová například zjistila, že pokud jsou postižené ženy vystaveny dvě hodiny denně působení plnospektrálního světla, jejich obtíže se výrazně snižují. 

     - Je vhodné plnospektrální osvětlení nainstalovat i do dětského pokoje? Nemůže dětem uškodit?

     Naopak. Děti jsou složení světla citlivější a na plnospektrální osvětlení proto reagují velmi pozitivně. Výměna světelných zdrojů se může odrazit nejen na jejich zdravotním stavu (důležitá je zejména prevence poruch růstu, vzniku očních vad či zubního kazu), ale i školních výsledcích. Četné studie prokázaly, že plnospektrální osvětlení ve srovnání s běžným osvětlením má příznivý vliv na schopnost soustředění, pomáhá snížit únavu, nepozornost, ale i podráždění a agresivitu. Velmi vhodné je zejména pro děti trpící hyperaktivitou a dokonce může pozitivně ovlivnit i některé poruchy učení, zvláště problémy se čtením. 

     - Mohlo by být zdravé světlo přínosné při práci na počítači?

     Běžné světlo je většinou zbarvené dožluta, a proto zkresluje vnímání barev. Plnospektrální světlo vám naopak pomůže vidět barvy takové, jaké opravdu jsou. Kromě toho má i příznivý vliv na vaše oči, které jsou namáhány každodenní prací na počítači. 

     - Po instalaci plnospektrálních zářivek, je-li  jejich světlo nepříjemné, měli bychom se vrátit k původnímu světlu?

     Řada lidí uvádí, že si na plnospektrální světlo musela určitou dobu zvykat - v létě většinou dva až tři dny, v zimě týden až deset dní. Případy, že by si někdo nezvykl vůbec, jsou ojedinělé (výjimečně se to stává při některých očních nemocích a psychických problémech). Z výzkumu, který nyní probíhá v České a Slovenské republice, naopak jednoznačně vyplývá, že většině lidí začíná vadit běžné osvětlení.

     Důležitá je ovšem i správně zvolená intenzita světla přizpůsobená vašim individuálním požadavkům. Někomu totiž stačí ke čtení 40 W žárovka, zatímco jiný může vnímat jako nedostatečných i 100 W. Pocit celkové pohody může ovlivnit i záměna plnospektrálních zářivek za plnospektrální žárovky a naopak.

copyright © 2009 Iva Radulayová

Článek je možno šířit či kopírovat k nekomerčním účelům, a to v nezměněné podobě a s uvedením autora.