Stupně léčení

     "Úspěch každé léčebné péče, která chce "opravit" narušený duševní základ, závisí na tom, zda se podaří probudit v duši  nemocného pevnou víru v uzdravení."

Eduard Spranger

 

     Proces léčení nikdy neprobíhá hladce, ale opisuje nějakou křivku, která vede ke zdraví. Většinu času lidé pociťují zlepšení. Později se jim zdá, že je jim hůř. Lidé procházejí při procesu léčení odlišnými fázemi, které jsou součástí transformačního procesu. Léčení vyžaduje změnu myšlení, emocí i ducha stejně jako fyzické změny.

    Nejprve si lidé musí uvědomit, že problém existuje a musí ho prožít. To znamená, že ho musí přestat popírat. Pokaždé, když se jim "udělá hůř", stává se to v době, když přestanou odmítat nějaký aspekt svého problému a nechají ho vstoupit do vědomí. Často pociťují hněv a myslí si, že je to proto, že je to proto, že je jim hůř, ale ve skutečnosti se zlobí, že se musí problémem více zabývat.

     Pacienti většinou hledají způsob, jak to celé zjednodušit a chtějí se z toho dostat nejlehčí cestou. Říkají: " Udělal jsem na tom už hodně práce". "Nechci jít do toho znovu". Nakonec když se rozhodnou jít hlouběji, projeví vůli absolvovat i další kolo a prohlásí: "Tak dobře, jde se na věc".

      Léčení stejně jako terapie je cyklický proces, ve kterém naše učení postupuje po spirále. Každý cyklus cesty dolů, hlouběji a hlouběji k pravdě a podstatě našeho skutečného Já od nás vyžaduje změny a větší sebepřijetí. Každá změna     znamená odevzdat se, přestat vzdorovat či nechat umřít část sebe- ať už je to zvyk, zaměstnání, styl života, systém přesvědčení nebo fyzický orgán.

     To znamená, že každý člověk, který prochází sebeuzdravování bude procházet pěti stádii "smrti a umírání". Jsou to: odmítání, hněv, smlouvání, deprese a přijetí. Pak následují další dvě stádia, a to jsou: znovuzrození a vytvoření nového života. Tato stádia jsou přirozenou součástí procesu léčení. Kam až dojdeme, o tom rozhodujeme pouze my sami. 

 První stádium léčení: odmítání

     Když onemocníte, pravděpodobně použijete odmítání. Je to dočasná obrana, která nám poskytuje čas připravit se na přijetí toho, co přijde v dalším stádiu. Velmi důležité je být k sám k sobě čestný. To má co do činění s postoji lidí k nemoci obecně, k vlastnímu tělu a k vašemu onemocnění.

     Pod každým odmítáním leží strach z věcí, kterým se musíme podívat do tváře a projít jimi. Naše obavy a strach často nemají žádný opodstatnění důvod, ale přesto se velmi silně prožíváme a jsou pro nás reálné.

 Druhé stádium léčení: hněv 

     Jak postupujeme procesem léčení, nastane chvíle, kdy se stádium odmítání už nedá udržet. Začnete pravděpodobně pociťovat hněv, zuřivost, závist, zášť či odpor. Říkáte si: "Proč právě já? Proč ne ten, který je alkoholikem nebo onen, který bije svou ženu" apod.

     Tento hněv se šíří všemi směry, proto ho budete obracet na každého ve svém okolí. Na své přátele, rodinu, léčitele, doktory na nikom z nich nenecháte nitku suchou, dělají všechno špatně. Když na členy rodiny vychrlíte tento příval hněvu, mohou reagovat pocity zármutku, viny,...

     Váš hněv je pochopitelný. Nejste schopni dělat všechno to, co ostatní. Každý, kdo prochází procesem léčení to musí absolvovat. Projevy hněvu se různí. Někdo ho prožívá jako velkou explozi, zejména pokud si před tím nic takového nedovolil.

     Připravte se na další stádium, protože bude mnohem intenzivnější než byste se kdy bývali pomysleli- probíhá to tak u každého.

 Třetí stádium léčení: vyjednávání 

     Jelikož vám hněv nedal to, co jste od něj očekávali, pravděpodobně budete, zcela jistě podvědomě, zkoušet vyjednávat.

     Budete slibovat, že budete hodní a uděláte něco hezkého, abyste dostali to, co chcete. Nejčastěji vyjednáváme s Bohem- dáváme různé sliby, které chceme dodržet v případě našeho vyléčení. "

     Bývá pod tím ukryt často jakýsi pocit tiché viny. Je důležité tuto "vinu" nalézt, dostat se nad ni a nechat ji odeznít, protože vede pouze k dalšímu smlouvání a nakonec k depresi. Zaměřte se na všechna svá "co bychom bývali měli" a představte si, jak se rozpouštějí.

     Naše vyjednávání, může na sebe vzít podobu vnitřního dítěte. Bože, jestli zařídíš, aby mi bylo líp a dostaneš mne z toho, udělám cokoliv, co si budeš přát". Nebo: "Když zůstanu naživu a dostanu se z toho, udělám...". Avšak čím více vyjednáváme, do tím hlubší deprese se propadáme.

 Čtvrté stádium léčení: deprese

     Deprese se vztahuje k pocitovému stavu, který prožíváme, když je naše energie nízká a my ztrácíme naději, že se k tomu, co chceme, dostaneme způsobem, jaký nám vyhovuje.

     Jsme smutní, ale nechceme tento zármutek vyjádřit. Pociťujeme melancholii a staneme se samotáři a obvykle netoužíme přijít s někým do kontaktu. Deprese znamená potlačení našich pocitů. Deprese může být způsobena třemi příčinami:

      První- vztahuje se ke třetímu stádiu vyjednávání. Je to pokus léčit se, že spíše odmítáme sami sebe za to, že věci jsou jaké jsou, místo toho abychom hledali řešení.

     Druhá- potlačování pocitu ztráty. Onemocnění vyžaduje změnu způsobu života nebo odbourání nějakého zlozvyku a postihuje nějakou oblast lidského těla. Pokud pocity ztráty blokujete, dostanete se do depresí.

     Když si tuto ztrátu dovolíte procítit a vypláčete ji, deprese ustoupí. Budete pak cítit zármutek, který znamená volné energetické proudění a ne potlačování pocitů. Umožní vám, abyste se dostali dál, do stavu přijetí dané situace.

     Třetí- jsou agresivní metody léčení jako je chemoterapie, anestézie a chirurgické zákroky, které vyvedou z rovnováhy chemické procesy v těle. V okamžiku, kdy se tělo opět navrátí do chemické rovnováhy, deprese ustoupí. Léčení pokládání rukou vyčistí pole za dobu o polovinu kratší, než je obvyklé a pooperační deprese odeznívá rychleji.

 Páté stádium léčení: přijetí

     Nyní se dostáváte do stavu, kdy váš zdravotní stav nevyvolává strach ani depresi. Jste schopni vyjádřit své předcházející pocity: vaši závist k těm, kteří jsou zdraví, váš vztek na ty, kteří nemusí čelit nemoci jako vy. Budete schopni pociťovat lítost nad hrozícími ztrátami, které si nemoc vyžádá.

     Nastal čas, kdy se můžete dostat k lepšímu poznání své bytosti, vstoupili do sebe a našli něco nového. Nemoc nastolila otázku vašich životních hodnot. Uvědomíte si, co potřebujete doopravdy a začnete vyžadovat uspokojení svých životních potřeb způsoby, které jste nikdy před tím nepoužili.

     Nutné změny napomohou procesu léčení a ten se urychlí. Zažijete pocit obrovské úlevy, i když k tomu, aby léčení bylo dokonalé, potřebujete udělat ještě spoustu práce.

Šesté stádium léčení: znovuzrození

     Stadium přijímání vede k znovuzrození- času vynořování se nového světla. Stali jste se novou bytostí a přišel čas, abyste se s ní seznámili. V tomto období potřebujete spoustu klidu. Chvíle samoty slouží k tomu, aby jste poznali, kdo opravdu jste.

     Zjistíte, že jste nalezli některé vám neznámé součásti vlastní osobnosti, které byly ve vás po dlouhou dobu hluboce pohřbeny. Objevíte v sobě nové vnitřní zdroje, ke kterým jste se předtím nikdy nedostali.

     Všechno ve svém životě, ve své minulosti i přítomnosti budete prožívat v novém kontextu. Je to chvíle pochopení toho, že chcete-li minulé události léčit, je potřeba k nim změnit vztah. Změníte kontext, do kterého byl váš život zasazen. Právě toto znamená pravé léčení.

 Sedmé stádium léčení: vytvoření nového života

     Návrat do zdraví zasáhne všechny oblasti života. Sami k sobě dokážeme být mnohem čestnější a naše sebepřijetí se rozvíří na mnohé oblasti, ve kterých jsme toho před tím nebyli schopni. Nalezneme v sobě mnohem více pokory, víry, pravdy a schopnosti milovat sebe sama.

     Tyto vnitřní změny automaticky vedou k vnějším změnám. Přijdou noví přátelé. Možná dojde ke změněn profese nebo vašeho postoje k ní. Může dojít ke změně bydliště. Po dokončení  léčení bývají tyto změny velmi časté.

Shrnutí

K tomu, abychom  z osobního procesu léčení měli co největší užitek, potřebujeme dvě věci.

První: přeformulování osobního procesu  léčení na osobní, životní lekci.

Při procesu léčení se rozpomínáme na původní spojení se svým hlubším Já a vracíme se k němu. Rozpomínání se znamená navrácení našich oddělených částí k celku. Velkou část léčení tvoří práce na tom, abychom se na cestě do nového zvoleného rámce vnímání udrželi navzdory tomu, že staré hlasy uvnitř nás hlasitě křičí, jak je to nebezpečné.

Druhá: absolutní čestnost k sobě v otázce osobních potřeb.

     Musíme začít pátrat po tom, jaké jsou doopravdy naše potřeby. Většina z nás si jich není vědoma. Tyto neuspokojené potřeby jsou pravým důvodem naší nemoci. Pokud naše potřeby nenaplňujeme, pak nežijeme v souladu s tím, kdo doopravdy jsme.

     Součástí léčebného procesu je vysledování těch činů a jednání v minulosti, které by nám pomohly určit, které potřeby uspokojeny nebyly. Musíme si je přiznat bez ohledu na to, jak velmi nás to bude bolet a nalézt nový způsob, jak je naplnit.

     Podstatou procesu léčení je naplnění prvotního pozitivního tvůrčího záměru, které vychází z jádra našeho Bytí. Clona okolo něj se rozpustí a my začneme žít v pravdě.

Volně zpracováno dle Zjevení světla: Barbara ann Brennan 

copyright © 2015 Iva Radulayová

Článek je možno šířit či kopírovat k nekomerčním účelům, a to v nezměněné podobě a s uvedením autora.