Prostoupení do světla

Odpověď na otázku:   CO MÁ ČLOVĚK DĚLAT, KDYŽ SE CÍTÍ NEŠŤASTNÝ?

 

     Sednout si, zmlknout, zavřít oči a soustředit se na svůj střed. Naším středem je naše duše, je to naše božství v nás. Je to naše podstata, kterou si přinášíme na Zemi.

     Ten, kdo si není vědomý své podstaty, a tudíž není ve svém středu, pak přichází o svou vnitřní sílu, o své světlo. Přichází o pochopení- poznání kým skutečně je...

      Naše fyzické tělo je ovládáno emocemi, a ty nás táhnou do hlubokých stojatých vod, které nám připadají temné a ponuré. Tyto emoce nás stahují do nepříjemných hlubin a strach z toho, že se utopíme, protože nevidíme břeh v nás, a to vyvolává paniku.

      Všichni jsou schopni plavat a doplavat na břeh, jelikož jsou vybaveni duchovní silou. Silou lásky, důvěry a porozumění. Kdo neví, co v sobě nosí, pak jakoby nebyl úplný- nemůže prožívat lásku ani mír ani poznání.

      Teprve ponořením se do hlubin vod- vod života zjistíme, že voda není hluboká, že sahá pouze po prsa. Strach má velké oči a náš rozum neumí naložit s neznámým. Neví, jak se zachovat: Utéct nebo bojovat? Ale kam utéct, když nevidíme- je tma a s kým bojovat, když jsme sami? A tak dál stojíme na místě a čekáme. Neznáme směr, kterým plavat. Stojíme a přemýšlíme, co máme dělat... Máme strach, protože nevíme, kdy se rozední... nevíme, jak dlouho zde zůstaneme.

         Existuje řešení!

     Představte si, že pořád stojíte v té vodě, která vám sahá po prsa. Představte si, že voda, která je kolem vás, je život všedního dne, život sám.

     Soustřeďte  se... zaměřte se nyní na sebe- na svůj střed- svou srdeční čakru (oblast hrudní kosti mezi prsy).  Začněte pomalu zhluboka dýchat, soustřeďte se na svůj dech. Vaše plíce se roztahují. S každým nádechem vnímáte, jak nadechujete bleděmodro-zlaté světlo.

     Toto světlo vstupuje do vašeho těla, kterým prostupuje a vniká do každé vaší buňky. S každým nádechem je ho v těle více a více. Cítíte, jak se celé tělo prosvětluje. Cítíte příjemné teplo, jako byste v sobě měli slunce. Vnímáte zlatou záři. Prostupováním bleděmodré barvy cítíte, jak jste stále klidnější a klidnější. Ten pocit klidu a tepla ve vás navozuje pocit blaženosti a bezpečí, protože cítíte, že jste součástí toho světla.

     Světlo začíná prostupovat až ke kůži. Hranice vašeho těla mizí a začínáte splývat s okolím. Díky tomuto splývání se zlatá a bleděmodrá barva začíná dostávat mimo vaše tělo do okolí a stále postupuje dál a dál. Voda i okolí se začíná prosvětlovat díky jasné záři, která vystupuje z vás.  Začínáte vidět okolí. Nejdříve metr... ale vy vysíláte stále více světla, a tak postupuje dál, až vidíte deset metrů kolem a pak vidíte až k obzoru...

     Podíváte se dolů a v tu chvíli si uvědomíte, že vidíte na dno. Voda už není tmavá a kalná, ale je průzračná. Vidíte, že na dně je zlatý písek, od kterého se záře odráží zpět. Kolem vás plavou barevné rybky. Slyšíte šumění vln. Všechno je jasné a zářivé. Zjišťujete, že strach je pryč, že vše, co jste neviděli ve tmě a z čeho jste měli strach, je teď nádherné a zářivé. Cítíte se příjemně a v bezpečí.

     Právě v tuto chvíli si uvědomíte, že vše, čeho jste se báli, byl pouhý klam, protože strach způsobil temnotu, která pohltila světlo a díky které všechno dostalo nesprávné rozměry. Uvědomíte si, že vy máte tu moc, abyste zahnali tmu, protože vy jste součástí tohoto světla, vy jste světlo samotné...

     Nic ve vašem životě se neděje náhodně a ani strach v něm není náhodou. Ukazuje vám, že stojíte ve tmě a zapomněli jste na své světlo, které v sobě máte. Zapomněli jste na svou podstatu. Ale nyní to již víte- jste světlem, které prozáří vše kolem vás i vás samotné.

     Nyní, když jste si vzpomněli je pouze na vás, zda-li poplavete v moři života osvíceni nebo budete dál setrvávat na místě se strachem a v temnotě. Volba je na vás!

     Přeji vám, aby vaše plavba životem byla prosvětlena láskou a poznáním. Svůj strach a temnotu ponechte těm, kteří se rozhodli stát a čekat s obavami, co jim další vlna přinese. Těm, kteří se rozhodli čekat, jestli náhodou kolem nepopluje loď, která je zachrání a odveze na břeh. Toho se však nedočkají, protože nepochopili, že člověk může životem proplout pouze vlastními silami a směr plavby určuje kompas jeho srdce.

channeling od Karmiel (24.9.2009)- má duchovní průvodkyně


copyright © 2009 Iva Radulayová

Článek je možno šířit či kopírovat k nekomerčním účelům, a to v nezměněné podobě a s uvedením autora.